oèima jiných |
Hospoda u Ulrichu zacala pozdeji, nez hostinec u haje. Nejdrive v dnesnim objektu zalozil pan Ulrich, mistni reznik, male reznictvi, kde se ale uz brzo rano dalo i posnidat, treba dobrou drzkovou. To se nachazelo v dnesnim salonku nynejsi hospody. Zacalo byt docela popularni, brzy se to rozkriklo hlavne mezi projizdejicimi ridici, kteri tu staveli na snidani, ci svacinu. Po nejake dobe se pan Ulrich po dohode s jistou firmou rozhodl celou budovu zrenovovat, a otevrit zde hospodu u Ulrichu. Je to v podstate take rodinna hospoda, v kuchyni vari cela rodina, a to dobre, stary pan Ulrych je reznik, ze. Pivo je tu stejne dobre jako u haje, ceny vseho skoro stejne a obe hospody maji svoje stamgasty. U Ulrichu je stejne hlucne jako u haje, v obou hospodach je myslim mozne hrat na kytaru a psi nejsou na zavadu, zejmena u haje. Zahranicni delnici chodi podle nalady do obou hospod, zalezi na tom, ktera zavre driv. Obsluha u Ulrichu je ale vetsinou nerodinna, tedy ne tolik zainteresovana, jako u haje. Problem mezi obema konkurenty spociva v tom, ze se nedokazi zavazne dohodnout na zavirackach, tedy dovolenych, ci svatcich atd. To pak zustavaji Satalice v podstate bez piva, nedostatkem vzajemne dohody. R.E.
(7.1.2003)