Poslední příjemná zastávka, než jsem si pod andělskými schody rozbil na kole hubu.
Stoly s lavicemi (asi 5 nebo 6, se slunečníky) venku pro tůristy a cyklaře byly všechny obsazeny, tak jsme vešli s Ilonou dovnitř a nelekli jsme se nóbl načinčané kvality vlka nic. Žízeň a chuť po kulturním zážitku byla prostě silnější.
Vevnitř je asi 44 míst, stoly, židle, lavice (v rohu) z polotmavého dřeva. Stěny jsou vyzdobeny obrazy a hodinami, které doopravdy bijou. Dobré odvětrání (i když v době naší návštěvy uvnitř mnoho lidí nebylo), stropní světýlka.
WC tip-ťop, 1. kategorie.
Příjemná obsluha a ještě něco, ale to ve svých zápiscích (byla to ten den již několikátá hospoda) nepřečtu.
Vaří se, minutky kolem 100 Kč, menu o tři chodech za 120,- Kč - přece jen to vypadá, že jsou zvyklejší na lepší klientelu. I cena piva zrovna nepotěší chudého cyklistu. Ale jídlo je výborné, porce podstatné.

Otvírací hodiny

Sortiment piva: Prazdroj......30,- (standart, ale se zvláštní třešňově ovocitou pachutí, která kupodivu nebyla na obtíž) Ceny v korunách a za půllitr. Zaznamenáno 25.6.2002